Generaci Havla stálo mnoho práce a let se vůbec do elitního klubu protlačit a od té chvíle se stoprocentně na naše partnery v obraně spoléháme. Nemáme tanky, letectvo, jen pár pandurů, neplníme dohody, které jsme NATO slíbili. Přesto nadbývá mudrlantů, zpochybňující pouhý přejezd spojenců. Samozřejmě, to k demokracii patří, ale chováme se jako spolehliví partneři?
Před 20 lety jsme díky Havlovi zvolili náš směr na západ. I Masaryk jel postavit náš stát z ničeho nejdřív za oceán a ne do Moskvy. Havel kdysi napsal, že se Evropa ráda směje tomu americkému vlastenectví, patetismu a víry ve svobodu - ale bylo to USA, které Evropě dvakrát zachránilo krk. Já díky tomu nemusím na vojnu a nezažívám pocity, které musí mít můj vrstevník v Kyjevě.
A můžeme si dovolit zůstat tak nějak mezi velmocemi? Vidím Českou republiku jako malou žábu, stojící v pralese mezinárodní politiky mezi medvědem a jestřábem. Velcí malé požírají, jedinou záchranou je hřbet jednoho z nich. USA udělali vojensky v historii hodně přešlapů, jen aby posílili svůj vliv - ale nepřipojují agresí cizí území, nelžou u toho. Jejich prezident nemá absolutní moc a nulovou opozici. Podstatou USA je demokracie, silný mezinárodní hráč nebude nikdy parta lesních Elfů.Včera to nebyla jen americká armáda - byla to hlavně naše armáda. Jsem rád, že podobné pohnutky dostaly k cestám víc lidí s vlajkama, než kdokoliv čekal.